Kachny ve Stromovce
Během pražského pochodu Za jarním sluníčkem jsme těsně míjeli rybníky ve Stromovce, trasa kolem nich bohužel nevedla, a tak jsme z ní sešli a nakonec z toho bylo velmi parádní focení nejen kachen :)
Během pražského pochodu Za jarním sluníčkem jsme těsně míjeli rybníky ve Stromovce, trasa kolem nich bohužel nevedla, a tak jsme z ní sešli a nakonec z toho bylo velmi parádní focení nejen kachen :)
Liščí hora je nejen až 600 metrů vysoký zalesněný hřbet mezi Hajnicí a Kohoutovem, ale také malebná osada založená v 2. polovině 18. století. Cesta je lemována obrazy svatých a nádhernými roubenkami, které jsem se touto galerií rozhodl zachytit v pravé zimní atmosféře.
Když jsem pondělního rána vstával do práce, všude byla mlha, že by se dala krájet. Rozhodl jsem se proto v práci opozdit a hledat, kde jsou této mlhy hranice. Vyklubala se z toho velmi nízká oblačnost a na Liščím vrchu byl pohled podobný tomu při zimní inverzi – tentokrát však chyběl sníh a bylo mnohem … Pokračování textu Hajnice v oblacích
Opět jedna z vyjížděk, která se zcela neplánovaně protáhla a pořádně mi pročistila hlavu od každodenních starostí. O to, co jsem během těchto 55 kilometrů a 5 hodin na kole zažil a nafotil, se s vámi rád podělím.
Noční výstup na Sněžku za východem Slunce, tak zní celý název 50km pochodu startujícího v Dolní Kalné. Dlouho jsem přemýšlel, jestli se zúčastnit oficiálně a vydat se na velmi náročnou túru, nebo se jen přijít podívat kratší cestou. Únava z práce nakonec rozhodla o druhé variantě.
V poslední době nestíhám nahrávat fotky z akcí, natož psát články z výletů. Ale nedělní vyjížďka za západem slunce byla tak zázračná, že si zaslouží nejen přednostní zpracování, ale i podrobné otextování.
Nový rok s novým foťákem. Počasí nebylo lednové ani trochu a slunce zapadalo pomalu dřív, než jsem se vracel z práce. Moc příležitostí k fotografování nebylo, ale i tak se mi podařilo vytvořit jeden kousek, na který jsem opravdu pyšný.
Zima je čím dál kratší a dnů, které jsou ideální na pravé zimní ježdění, ubývá. Z práce se člověk vrací za tmy a do víkendu sníh většinou nevydrží – za celý rok tak zůstane skutečně jen pár dní, kdy počasí i čas přeje. A jeden takový den, který se opravdu vyvedl, vám přináším obrazem.
Prosinec je znamení příchodu Vánoc, ale ke slavnostnímu rozsvícení vánočního stromku docházelo ještě na zelené louce. Stále jsem si tedy užíval posledních krásných dní před příchodem zimy, která nakonec na poslední chvíli přeci jen také dorazila.
V noci na dnešek sice ve vesnici mrholilo, ale bílá pokrývka stromů na Liščí hoře naznačovala, že o 100 metrů výše to bude zcela jiné. Vyrazil jsem tedy na procházku se psem a udělal pár snímků.
V listopadu stále přetrvávalo krásné počasí, ale dny se velmi rychle zkracovaly. Několik z nich bylo také ve znamení inverze, čehož jsem využil pro výlet na Černou horu.
13 stupňů ve stínu, zářící slunce a dole hnus… z původního plánu jet v poledne domů sešlo a nakonec jsem o 2 rohlících a 1 litru vody vydržel jezdit po Černé hoře až do západu slunce.
To se jednou sobotního rána probudíte, roztáhnete žaluzie a pohled na všudypřítomnou mlhu a teplotu kolem 0 °C vás pošle honem zpátky do peřin. Ulehnete s mobilem v ruce a s myšlenkami „Na horách je určitě krásně“ otevřete webové kamery Humlnet. Cože? Ono je z Černé hory vidět na Liščák???
Výstup po žluté turistické z centra Velké Úpy, sestup rovněž po žluté do Horní Malé Úpy.