Opět jedna z vyjížděk, která se zcela neplánovaně protáhla a pořádně mi pročistila hlavu od každodenních starostí. O to, co jsem během těchto 55 kilometrů a 5 hodin na kole zažil a nafotil, se s vámi rád podělím.

Letošní Vánoce byly ještě teplejší než ty loňské, a tak se ani žádná zimní pauza na kole nedostavila. Neustále jsem plánoval, kam ještě vyrazím. Zima sice není, ale dny jsou velmi, velmi krátké, což má na plánování vyjížděk značný vliv. Mít defekt v noci, se špinavým kolem a při teplotách kolem nuly, to je pro mě dost odrazující představa. Ne že bych myslel hned na to nejhorší, ale přestavuji 15 let staré kolo na elektropohon a spolehlivost ještě nemám úplně dotaženou :)

Na slunný sobotní den jsem plánoval výlet někam na jih, třeba k Rozkoši, ale nakonec jsem měl povinnosti v zaměstnání, a tak nezbylo než výlet odložit na neděli. Ranní zamračené počasí následujícího dne na mě však vrhlo lenost a únavu, a tak jsem se rozhodl nejet ani v neděli. Hlad jsem dostal velmi brzy a po obědě jsem byl tak utahaný, že jsem s tím potřeboval prostě něco udělat. A co je lepší na probrání než štamprle? Sport!

A tak jsem se nakonec rychle nastrojil a vyrazil směr Rozkoš. Vyjížděl jsem v poledne a chtěl se vracet za světla, a tak jsem objezd celé přehrady rovnou zavrhnul, byl by to zbytečný risk. Po dojezdu do cíle, tedy na hráz severní části, jsem se cítil jak v pohádce. To zvláštně zbarvené sluneční světlo, ty odrazy na vodní hladině, to bezvětří, ticho se zpěvem ptáků, veškerá ta atmosféra…

Na sypané hrázi jsem strávil téměř hodinu, poté mi začalo docházet, že už je nejvyšší čas vyrazit domů. Jenže, po příjezdu k silnici, kde jsem měl odbočit vlevo – směr domov, jsem se naposledy ohlédl na tu kompletně oranžovou přehradu, nadechl se svěžího vzduchu, nasál tu skvělou atmosféru a řekl si – ne, domů ještě nejedu! Bez dalšího váhání jsem odbočil opačným směrem a vydal se až ke spodní hrázi.

Pomalu jsem se přibližoval k hrázi a začal se mi zastavovat dech. Tisíce racků přelétaly přímo nad hrází sem a tam! Pousmál jsem se při vzpomínce na to, jak jsem strávil půl hodiny nad severní hrází ve snaze zachytit alespoň nějakého racka, byť z velké dálky. Zde jich byly tisíce a létali mi přímo nad hlavou! V klidu jsem si vybalil foťák a ponořil se naplno do focení.

Čím detailnější záběry jsem chtěl pořídit, tím těžší to bylo. Nikdy jsem ptáky takto zblízka nefotil, a tak jsem ani netušil, jak náročné to je – létání ve volném prostoru jim dává neuvěřitelnou volnost pohybu, a tak nelze vůbec předvídat, kam poletí. Jsou neskutečně rychlí a hbití, udržet je v objektivu, to chce velkou dávku pozornosti. Focení sportu je oproti tomu opravdu úplná hračka!

Rackové nebyli jediní, kdo se nabízel k focení. Několik jedinců lysek mi dalo příležitost zachytit je přímo při lovu ryb, což bylo myslím i poprvé, kdy jsem lysky viděl. Kvalita všech dnešních fotografií není příliš valná, jelikož zatažená obloha moc světla neposkytovala, přesto jsou pro mě pořízené snímky velmi cenné.

Čím déle bych na přehradě zůstal, tím lepší záběry bych pořídil, ovšem tma se začala neúprosně blížit a mně zbývalo domů ještě 22 kilometrů do kopce. Prostoru na focení tedy moc nebylo a musel jsem se rychle sbalit. Cestou ještě zachytit několik posledních snímků přehrady při svitu zapadajícího slunce a hurá domů.

Celou cestu zpět mě doprovázelo zapadající slunce. Začal jsem si uvědomovat, jak moc měly dnešní rozhodnutí vliv na to, co jsem zažil a nafotil. Vždyť původně jsem kvůli zatažené obloze nechtěl vůbec nikam! Začal jsem také přemýšlet nad tím, jestli o tom sepsat fotočlánek, a vůbec jsem začal celkově rekapitulovat můj první profocený rok. Přemýšlel nad tím, co změnit, kam na tomto webu směřovat…

A tak bych chtěl poděkovat Vám všem za přízeň, a především za to, že zviditelňujete mou práci sdílením na sociálních sítích, protože to je zpětná vazba, která mi říká, že mám pokračovat v tom, co dělám, že se to lidem líbí a není to zbytečné.

Od spuštění stránek, tedy od ledna 2015, jsem nabral přes 200 fanoušků na Facebooku a na webu zaznamenal 4.750 návštěv a 7.700 zobrazených stránek. Podaří se mi v roce následujícím získat další fanoušky, překonat 5.000 ročních návštěv a 10.000 zobrazení? S vaší podporou určitě!

Ještě jednou díky moc všem příznivcům, přeji Vám hezké svátky a v novém roce jen to nejlepší.

Všech 50 fotografií z vyjížďky naleznete tradičně na Facebooku a na Rajče.net.