Prosinec je znamení příchodu Vánoc, ale ke slavnostnímu rozsvícení vánočního stromku docházelo ještě na zelené louce. Stále jsem si tedy užíval posledních krásných dní před příchodem zimy, která nakonec na poslední chvíli přeci jen také dorazila.

Kde jsou ty časy, kdy se čerti klouzali u nás před barákem na zasněžené stráni. Letos na Mikuláše jsem jezdil na kole, vyhříval se na slunci a při pohledu na tu zeleň všude kolem jsem vzpomínal, jaké to v mém dětství bylo, když jsme po čertech házeli sněhové koule a vánoční prázdniny trávili bobováním na Vaňkově kopci.

Slunce se v těchto měsících drží velmi nízko nad obzorem a Liščí hora vrhá velmi rychle stín na celou naši obec. Vyjíždím proto velký kus za vesnici, abych si slunce užil co nejdéle.

Když však došlo na očekávaný západ slunce, baterii ve foťáku jsem měl již vybitou. Fotografii jsem pořídil alespoň telefonem – v pravé části je dokonce viditelná i zcela nová větrná elektrárna ve Vítězné.

Na další krásnou procházku se psem mě vytáhl horkovzdušný balón kroužící v okolí naší obce. Podařilo se mi ho vyfotit v kompozici s lidmi procházejícími po velmi navštěvované cestě za vesnicí.

S polovinou prosince však konečně přišly první mrazy a příroda předváděla svou kreativitu. Když kouzlila u nás na zahradě, neměla asi příliš dobrou náladu, její výtvory byly totiž jako z hororu…

Chladnější a zamračené počasí však neznamená, že nemá cenu nikam vyrážet. Nikdy nevíte, co příroda chystá v průběhu či závěru dne. Na každém dni se něco krásného najde, a pokud zůstanete doma, tu krásu ani neuvidíte.

Před svátky se sněhu dočkali jen obyvatelé Liščí hory, ale zato ve velmi krásném podání, jak vypovídá samostatný článek. V noci po Božím hodu vánočním trochu sněžilo i níže, a tak jsem vyrazil opět s foťákem.

Celou galerii naleznete na Rajče.net a také na Facebooku, kde můžete fotografie komentovat a sdílet.