Prosincové rackování
Opět jedna z vyjížděk, která se zcela neplánovaně protáhla a pořádně mi pročistila hlavu od každodenních starostí. O to, co jsem během těchto 55 kilometrů a 5 hodin na kole zažil a nafotil, se s vámi rád podělím.
Opět jedna z vyjížděk, která se zcela neplánovaně protáhla a pořádně mi pročistila hlavu od každodenních starostí. O to, co jsem během těchto 55 kilometrů a 5 hodin na kole zažil a nafotil, se s vámi rád podělím.
V poslední době nestíhám nahrávat fotky z akcí, natož psát články z výletů. Ale nedělní vyjížďka za západem slunce byla tak zázračná, že si zaslouží nejen přednostní zpracování, ale i podrobné otextování.
Zima je čím dál kratší a dnů, které jsou ideální na pravé zimní ježdění, ubývá. Z práce se člověk vrací za tmy a do víkendu sníh většinou nevydrží – za celý rok tak zůstane skutečně jen pár dní, kdy počasí i čas přeje. A jeden takový den, který se opravdu vyvedl, vám přináším obrazem.
13 stupňů ve stínu, zářící slunce a dole hnus… z původního plánu jet v poledne domů sešlo a nakonec jsem o 2 rohlících a 1 litru vody vydržel jezdit po Černé hoře až do západu slunce.